30. ledna 2015

Severská příprava na Femundlopet

Už je to měsíc, co Jana vyrazila z našich Jizerských hor na sever, do místa konání závodu Femundlopet. Auto, naložené veškerým vybavením a s těžkým vlekem se 16 psy, překonalo těch 1500 km za 3 dny. Kromě opatrné jízdy, v Norsku již po silnicích z ledu, bylo totiž nutné dělat pejskům pravidelné zastávky na vyvenčení a protažení nožek.

Cíl a zázemí měla Jana domluvené a připravené ve Švédsku, kousek od hranice s Norskem, ve Flotigenu. S úlevou se po dlouhé cestě přivítala s kamarádem Jurajem Potočkem, který ji zde čekal, a vypustila psy do výběhu. Jenže… po hodině jejich radostného pobíhání zjistila, že se dvě holky rozhodly samy prozkoumávat území za plotem. Průšvih hned na začátek, po téměř dvou hodinách marné hledání Jana vzdává, po tmě je to stejně zbytečné. A po návratu na základnu mizí i naděje, že by se mezitím samy vrátily. Doma nejsou! V zoufalství vyslaný výkřik o pomoc na Facebooku je ale naštěstí úspěšný. Holky jsou nalezeny živé a zdravé, takže se všichni konečně můžou zabydlet.

Další den se Jana chystá na trénink – první na saních ve sněhu. Z domova má od září naježděno asi 1000 km na káře, ale není nad hromadu krásného sněhu, mráz a slunce! Postupně, v pravidelném rytmu: 3 dny trénink, 1 den volno, zvyšují množství naběhaných kilometrů. Denní tréninkové porce rostou od počátečních 26 km, až po téměř 70 km, což už představuje nejméně 6 hodin na saních. Za necelý měsíc naběhali pejsci s Janou téměř 700 km. Jenže je potřeba nezapomínat na to, že při závodě poběží 600 km za 4 dny!

Po příjezdu na sever byla také nezbytná aklimatizace psů na nové podmínky, i pro polární plemeno je totiž docela šok, když se najednou z teplot okolo nuly a všudypřítomného bláta v Čechách ocitne na sněhu v průměrných – 20 °C. Nedílnou součástí aklimatizace je i přizpůsobení potravy podmínkám prostředí i větší tréninkové zátěže. Hlavní část krmné dávky tvoří energetický Annamaet Ultra 32%, k němuž Jana přidává mleté maso z místních zdrojů. A podle kondice psů i luxusních bobečků jim tato kombinace naprosto vyhovuje. Jen s pitím je to v mrazech komplikované, miska s vodou psy vůbec neláká, raději ji překlopí a vychutnávají si takto vytvořená „lízátka“ nebo přímo sníh. I toto musí Jana odpozorovat, aby pak psům při závodě mohla nabídnout přesně to, co opravdu chtějí. Vnutit si totiž od člověka bohužel nic nenechají.

Většina tréninkových tratí vede po zamrzlé vodě, která je všude okolo. Jsou to malá jezírka, bažiny, ale i velké vodní plochy, po kterých se sice pěkně běhá, ale občasné silné praskání ledu je jen pro silné nátury (ostatně, stejně jako účast v závodu se psím spřežením na 600 km :-)).

S přibývajícími kilometry se objevují i první (zatím drobné) zdravotní potíže. Díky ostrému sněhu a ledu je v podstatě nezbytné vyjíždět pouze s psími botičkami a chránit tak tlapky před rozedřením. Občas se objeví i namožený sval, na to je ideální léčbou masáž, teplo a čas. K práci se spřežením 12 psů patří i umění naladit se na osobnost každého jedince a vědět, jakými problémy si kdy prošel, co ho kdy bolelo, co jí, co nejí, vnímat, jestli je momentálně veselý, smutný, unavený nebo naštvaný. Člověk by prostě měl tušit, co jim běží hlavou.

O víkendu 17. - 18.1. si Jana tréninkově střihla závod na 2 x 60 km s čtyřhodinovou pauzou. Všichni úspěšně a ve zdraví dorazili do cíle, v pěkném čase 8 hod a 10 min, a vyzkoušeli si odpočinek na check pointu.

http://www.vildmarksracet.se/en

A teď už je čeká jen … Femundlopet :-) 

Držíme palce!