25. srpna 2014
LETNÍ HUSKY TÁBORY
Zajímá vás, jak tráví chlupatí husky léto? Nás také, a tak jsme se na to Jeny Henychové zeptali. „Lidé se mne často ptají: A co ti vaši psi dělají přes léto? Kupodivu odpověď je velice lehká. Dá se totiž říci: "Psi dělají HUSKY CAMP a moc je to baví!" Ano, poslední čtyři roky organizuji letní husky campy pro děti a zdá se, že to byl velice dobrý nápad...
Postupem času jsem si uvědomila, že mám velké štěstí, že díky těm všem úžasným dětem, které u mne strávily prázdniny, mám možnost vracet se do dětských her a užívat si léto dětskýma očima. Zároveň mohu doufat, že si ti malí lidi odnášejí něco do života a léto u psů se jim zapsalo do dětských vzpomínek na to, jaké to bylo užívat si bezstarostné prázdniny.Hlavní náplní husky táborů jsou psi. Vše se točí kolem psů. Staráme se společně o psy - krmíme, vyčesáváme staré chlupy, čistí se a mění se voda pro každého psa, uklízí se a hlavně si s nimi hrajeme a mazlíme.
Zároveň se zde děti učí zodpovědnosti za své živé mazlíky a uvědomí si, že vlastnit psa je hlavně velká zodpovědnost, která zabere hodně času.
Když něco vyrábíme, tak je to pro psy a nebo se psí tématikou. Už jsme i stavěli psí boudy a ty pak natírali červenou barvou. Dále pak malovali na trička, vyráběli lapače snů, šili psy z vlny, plstily, navlékaly korálky, vyráběli náhrdelníky se psími tlapičkami, modelovali z fima, lepili psí tlapky z oblázků...
Když se něco vyrábí, tak mohu vidět jak je kdo šikovný a jestli někdy něco podobného už v životě dělal. Takové dovednosti jako rozdělat oheň, přeříznout pilkou lištičku, zatlouct hřebík, uskřípnout drátek, navléct jehlu, nebo dokázat pojmenovat co je špendlík a co jehla...ano to jsou dovednosti, s kterými se občas zápasí. Oni už děti nemají ve škole pracovní výchovu, jako jsme měli my ve škole zamlada (to už je tedy hodně dávno).
Někdo prostě nemusí být od přírody moc šikovný, ale musí se alespoň snažit a ne vše okamžitě hodit za hlavu a počkat, až to za něj udělá maminka :-). Všechno jde, když se chce! Můžete mít i 26 psů, když pro to něco uděláte a můžete i jezdit se psím spřežením a jet na dalekou výpravu, jenom se pro to musí něco udělat!
Aby nebylo těch psů až moc, tak jedno dopoledne trávíme na horolezecké stěně a jeden půlden je věnován raftovému výletu na řece Jizeře, oblíbená trasa Malá Skála - Dolánky. Dalším zpestřením je třeba návštěva bobové dráhy a nebo výšlap na některou blízkou rozhlednu, kterými jsou Jizerské hory vyhlášené.
Těmito všemi aktivitami uteče týden jako voda a najednou jsou děti fuč!
Vždy když odjedou, tak přemýšlím jak ty děti hrozně stárnou a někteří ten život už teď nemají zase až tak jednoduchý a provází je už teď různé starosti v rodinách. To se však člověk dozvídá až po té, co z nich jsou Vaši přátelé. Jsem moc ráda, že máme ten Facebook, kde většina dětí už je a tak vidím i jejich další život a mohu se na ně těšit i příští rok, zase o rok starší!„
Podporujeme
Související
-
31. března 2017
Na severu Norska nás ještě něco čeká
Říká česká musherka Jana Henychová. S odvážnou ženou jsme si povídali o lásce k sibiřským huskám, plánech do budoucna a hlavně o náročném závodě psích spřežení Finnmarksløpet v Norsku, odkud se před několika dny vrátila. Jsme hrdí na to, že právě ona spojila svou osobnost se značkou Annamaet a svěřila výživu těch, kteří jsou jejímu srdci drazí, z části do našich rukou.
-
3. března 2017
Polární krajinou na psím spřežení
Česká musherka Jana Henychová se se svými psy připravuje na Finnmarksløpet – nejdelší závod psích spřežení v Evropě. Trasa dlouhá 1 000 km se táhne územím Norska Finnmark, rozkládajícím se za polárním kruhem, a jedná se o nejseverněji položené klání tohoto druhu na světě. „Po dobu sedmi dní se psy pojedeme zhruba 150 km denně, proto již od podzimu trénujeme. Psi musí být ve skvělé fyzické kondici a dobře živeni,“ říká první dáma českého mushingu.
-
24. února 2016
Femundlopet 2016 - 600 km konečně dokončeno!
„Vjezd do cílové rovinky, blížící se světla. Tak to je ten vytoužený cíl? Vjíždím do osvětleného koridoru. Vypínám hodinky, chystám se formálně dořešit přejímku psů veterináři a co nejdříve odjet k autu, aby si psi konečně mohli lehnout na slámu. Ale co to? Stojím ve světle reflektorů a hudba znějící na pozadí najednou nabrala na síle ve svých molových akordech. Ta hudba mi prostoupila celým utrmáceným tělem a to povolilo, začala jsem usedavě plakat. Byl to pláč jdoucí celým tělem, uvolňující. Konečně je konec, konečně jsme to dokázali, ano, ujeli jsme s pejsky těch začarovaných 600 km a teď jsme v cíli!“
Takto Jana popsala své pocity v cíli letošního závodu Femundlopet. K tomuto okamžiku ale vedla cesta delší, než si původně představovala.
Je dobré mít velké cíle, ale ještě hezčí je cesta k nim, protože o něco bojujete a o něco se snažíte!
Více informací se dozvíte na stránkách závodního týmu Jany Henychové a jejích sibiřských husek Harcovský les.
huskies.cz